Cíl (2.díl)

10. dubna 2011 v 10:24 | Lady |  CÍL
Probrala jsem se v nemocnici.. šíleně mě bolela hlava a připadala jsem si jak po mejdanu. V jednu chvíli mě napadlo, že bych tu mohla být kvůli tomu, že bych se na té akci opila.. ale něco mi říkalo, že tu jsem z jiného důvodu. Zkusila jsem pohnout rukou, ale jakmile jsem ji trochu narovnala, vystřelila mi do ní nepředstavitelná bolest.
V hlavě jsem měla jedno obrovské okno. Proč tu jsem? Co tu dělám?


Na tuhle otázku mi později odpověděl doktor. Mohlo mu být kolem 20 let, celkem hezký. Ale na mě moc hezký pohled nebyl, když jsem se rozbrečela. Doktor mi řekl jen to, že byl u nás hurikán.
,,A kdo... byla jsem tam sama?" zeptala jsem se.
,,Záchranáři vytáhli ještě jedno tělo..." začal.
V tu chvíli mi v hlavě probleskl krátký okamžik. Já a Summer. Byly jsme ve sklepě, držely se za ruce a pak poslední pohled na Summer.
,,Bohužel jsme ji.."
,,NE!" vyjekla jsem a do očí mi vhrkly slzy.
,,No tak. Klid" snažil se mě uklidnit.
,,Musím být sama" brečela jsem. Doktor kývl hlavou a odešel. Byla to nepředstavitelná bolest a rána. Přišla jsem o nejlepší kamarádku. O člověka, který byl mému srdci nejblíž.
Říká se:,,až ztratíš přítele, pak si uvědomíš, co pro tebe znamenal"
Nemohla jsem proud slz zastavit. Dávala jsem si za vinu, že zemřela kvůli mě. Nechtěla jsem vidět nikoho. Chtěla jsem se zahrabat a už nikdy nevylézt.

Po několika měsících, kdy si už doktoři uvědomili, že jsem v pohodě, mě propustili z nemocnice. Měla jsem v sobě několik léků, těch chemických sračiček, které mě měli zbavit bolesti. Ale co mi pomůže na bolest, kterou jsem cítila v srdci?
Můj život ztratil smysl. Neměla jsem nejlepšího přítele. Zůstala jsem sama. Mamka se snažila mi všelijak pomáhat, ale těma soucitnýma očima to ještě zhoršovala. Byla jsem věčně protivná a noc co noc jsem brečela. Přesně o půl noci jsem se pokaždé probouzela, protože se mi zdálo o hurikánu a o mě a o Summer. A vždy to skončilo temnotou.
Chtěla jsem se pohnout z místa, nějak se s tím sžít. Ale nešlo to. Chce to plno času, aby se bolest vstřebala..

,,Doufám, že se budeš chovat normálně" řekla mi mamka, když jsme jely k tetě na oslavu.
,,Hmm"
,,Proboha Ang!!! Už je to 5 a půl měsíců, co se takhle užíráš. A po pravdě, vypadáš hrozně. Učeš se trochu"
Nechtělo se mi nikam jet. Sedla jsem si na přední sedadlo, do uší si dala sluchátka a pustila jsem si MP3.
Když jsme dojely k tetě, chtěla jsem se obrátit a jet zpět. Věděla jsem, co mě bude čekat. Plno soucitných očí... Uvnitř už byli snad všichni... babička, děda, strejda, teta, sestřenice.
,,Zlatíčko. To, co se stalo.."
,,Já vím ,co chceš říct, babi...nech to být" šeptla jsem. Babička mě pevně objala a dala mi pusu do vlasů.
,,Mám tě ráda, zlatíčko. Dávej na sebe pozor" řekla tiše a šla si sednout..

Ve škole to pak bylo divné. Seděla jsem sama v lavici. Sama s myšlenkama a zapnutou MP3. Moje známky se zhoršily a celkově i já jsem se zhoršila.
,,Ahoj Ang" přisedla si jednou ke mě spolužačka Ann.
,,Ahoj" hlesla jsem.
,,Jak se vede?" zeptala se mě Ann plná optimismu.
,,Přežívám" pousmála jsem se a vypnula jsem si MP3.
,,Hele tak mě napadlo. Nemáš chuť zajít si po škole na zmrzku?"
,,No.. mi je to celkem jedno" pokrčila jsem rameny.
,,Fajn. Po škole mě počkej venku" mrkla na mě a šla si sednout.

,,Můžem?" zeptala se mě Ann.
,,Jasně. Jdem"
Šly jsme do města a Ann pořád něco vykládala. Chvílema mi připomínala Summer. Občas se trochu zamotala ve svém vyprávění, jindy zase vybuchla smíchy tomu, co řekla. A věřte nebo ne. Já jsem se ten den i zasmála.
Ann koupila zmrzlinu sobě i mě, ikdyž jsem to odmítla. Ale nedala si říct. Ne, pro ni nebyla odpověď.
,,A co vůbec ráda děláš?" zeptala jsem se jí.
,,No víš... je to trochu trapné" řekla.
,,Povídej"
,,Já.. ráda skládám písničky. S mou sestřenicí, která většinu z nich nazpívala"
,,Vážně? A.. a mohla bych si to někdy poslechnout?"
,,Ty bys fakt chtěla jo?" vytřeštila oči.
,,A proč ne?"
,,Tak fajn. Tak třeba zítra" mrkla na mě.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje příběhy??

ANO 72.1% (49)
NE 27.9% (19)

Komentáře

1 Zdenuš Zdenuš | Web | 10. dubna 2011 v 10:37 | Reagovat

Pěknej blog !! Moc :)

2 manuela200 manuela200 | 10. dubna 2011 v 10:39 | Reagovat

pěkný blok jasně rada spřátelím ale jěště to stím moc neumím stím blokem

3 ♥Selly♥ ♥Selly♥ | Web | 10. dubna 2011 v 10:39 | Reagovat

Já nevím prostě mě už nebaví=o(Jsem bývalá Eluš=DA jestli chceš tak spřátelím na novém blogu=o)

4 Eloush Prdloush Eloush Prdloush | E-mail | Web | 10. dubna 2011 v 10:42 | Reagovat

Díky.
Chodím na blog každému, kdo mi napíše nějaký komentář, ale "Mrkni na můj blog"?! Kdybys napsala "mrkni prosím na můj blog, budu se těšit" nebo něco podobného, třeba bych si tady i něco přečetla...

5 Wendiseek =] Wendiseek =] | Web | 10. dubna 2011 v 10:58 | Reagovat

Máš hezký blog :-)

6 Ála :-* Ála :-* | Web | 10. dubna 2011 v 11:37 | Reagovat

Ráda se maluješ? Na blogu mám článek o kosmetice chtěla bych vědět tvůj názor na kosmetiku!Pls

7 ♥Selly♥ ♥Selly♥ | Web | 10. dubna 2011 v 12:05 | Reagovat

Aha=D Jo tak já si Tě pak taky přodám:)

8 LebenSphase LebenSphase | Web | 14. dubna 2011 v 18:52 | Reagovat

tak třeba zítra si něco poslechne a my si zítra přečteme další pokračko kapiš? :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama