Just a dream- Strach

24. dubna 2011 v 0:29 | Lady |  JUST A DREAM
Sedli jsme si naproti sobě k jednomu stolu a Johnny se se mnou pokoušel mluvit. Ale já byla totálně nervozní, nevěděla jsem, co odpovídat.

,,Klidně mi tykej" usmál se, když jsem mu po třetí vykala.
,,Tak.. tak fajn" plaše jsem se usmála.,,Omluv mě na chvíli" vypadla jsem rychle na záchod a opřela jsem se o umyvadlo. Ruce se mi šíleně klepaly a byly nepříjemně lepkavé. No tak!! Vzchop se, Lucy!! Tak moc jsi ho chtěla vidět a teď se takhle chováš!!!
Vylezla jsem ze záchodu a snažila jsem se zůstat klidná a rozumná.
,,Doufám, že ti nebude vadit, když už jsem objednal jídlo" usmál se.,,Snad máš ráda smažák"
,,Já smažák miluju!" usmála jsem se.
,,Tak povídej. Odkud si?". Zhluboka jsem se nadechla a začala jsem mu říkat o svém životě. Nevím proč, ale měla jsem pocit, že jemu se můžu svěřit. Řekla jsem mu o mých kamarádech, řekla jsem mu, jak to teď máme doma. Johnny byl neuvěřitelný. Celou dobu byl zticha a poslouchal to, co jsem mu říkala. A když jsem domluvila, řekl mi na vše svůj názor takovým způsobem, aby mě neurazil.
,,Podívej. Moc rád jsem tě poznal Lucy a možná, že tohle budeš brát jako rychlost, ale rád bych si vzal tvoje číslo"


Když jsem přijela domů, byla jedna hodina ráno. Zapnula jsem si notebook a najela jsem na e-mail. Rozhodla jsem se napsat Klaudi, Katce a mamce. Stejně dneska neusnu. Když jsem dopsala poslední e-mail, bylo půl čtvrté. Myslela jsem že to ani nedopíšu, protože se mi notebook 2x vypnul, takže jsem meily musela psát znova.
Bylo to divné, být tady sama. Celkem jsem se i nudila a chvílema jsem měla i strach. Podívala jsem se na mobil, jestli nemám nějakou sms nebo zmeškaný hovor. Mobil mi dvakrát bliknul a vypnul se. Jasně. Vybitá baterie.
Lehla jsem si na gauč a promítala si dnešek. Od seznámení po rozloučení.
Na pár hodin se mi podařilo usnout, ale pak mě probudila služba, která mi donesla jídlo. Dala jsem si mobil na nabíječku a zapla ho. 3zprávy. A všechny od něj.
Ahoj. Snad tě nebudím. Máš dneska čas a náladu se mnou někam zajít?

Asi ještě spíš, že? Promiň, jestli jsem tě vzbudil.

Doufám, že jsem tě včera nějak neurazil.

Rychle jsem zapínala počítač a šla jsem mu odepsat: Ahooj. Promin, vypl se mi mobil a dala jsem ho na nabijecku az ted. Jasne, muzem nekam zajit. Kdy a kde? Lucy.

Netrvalo to ani 2minuty a už mi pípla nová zpráva. Co takhle za pul hodky u tebe? :)
Zírala jsem na mobil a nevěděla, co odepsat. Ale žiju jen jednou, tak ať mám těch zážitků milion.
Dobre ;) budu cekat :)
Jakmile se zpráva odeslala, vyběhla jsem nahoru do koupelny a začala jsem ze sebe dělat člověka. Nanesla jsem si make.up, rozetřela jsem ho po tváři a pak jsem si nanesla pudr. Potom jsem si vzala černo utužku na oči a nakreslila si na horní víčka tenkou linku a potom jsem si linky udělala i dole na očích. Pak jsem si zvýraznila řasy řasenkou a na rty jsem si dala balzám. Vlasy jsem si dala do culíku a pak jsem se šla obléct. Johnny přijel dřív, než jsem čekala, takže jsem mu šla otevřít d krátkých kraťasech a vytahaném tričku.
,,Parádní outfit" zasmál se.
,,Háhá. To není vtipné" vyplázla jsem na něj jazyk.,,Pojď dál. Dáš si něco k pití?"
,,Ale jo. Máš nějaký džus?"
,,Jasně. Tak počkej tady. Donesu ti pití" odskočila jsem do kuchyně a začala jsem hledat džus. Byl v lednici. Příjemně vychlazený, pomerančový nápoj. Nalila jsem do sklenice džus a přinesla jsem ho Johnnymu.
,,Bydlíš tady sama?" zeptal se a napil se džusu.
,,Jo, bydlím" usmála jsem se.
,,A nenudíš se tu tak sama?"
,,No nudím. Ale tak co nadělám"
Johnny jen kývnul hlavou a přehodil na jiné téma. Strávili jsme u mě 2 hodiny, celé dvě hodiny jsme prokecali, smáli se a nafotili jsme i pár fotek.
,,Už budu muset jít.. já"
,,Jasně. Chápu" mrkla jsem na něj. Věděla jsem, že musí domů za Vanessou. Myslím, že mu i několikrát volala, ale vždycky to vypnul. A když mu přišla sms, nečetl si ji.
,,Snad se zas někdy uvidíme" řekl a objal mě.
,,Měj se" usmála jsem se na něj a zavřela jsem dveře. Měla jsem v hlavě zmatek. Strašný zmatek. Sama jsem se nedokázala vyznat v mých myšlenkách. Bála jsem se, že se něco pokazí. Vždycky to tak bývá. Člověk má jednu dobu štěstí a pak se stane něco, co ten vztah úplně pokazí. A co když se už neuvidíme? Co když jsem ho dneska viděla naposled?
Kvůli strachu jsem si ani nepřečetla sms, která mi za pár minut přišla od něj....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje příběhy??

ANO 72.1% (49)
NE 27.9% (19)

Komentáře

1 Nikki Nikki | Web | 24. dubna 2011 v 0:34 | Reagovat

hezký...:))

2 Kristý Kristý | Web | 24. dubna 2011 v 0:38 | Reagovat

Hmm, skoda ze nebyl volnej

3 LebenSphase LebenSphase | Web | 2. května 2011 v 21:16 | Reagovat

piš dál jsem celá napnutá :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama