Červenec 2011

Who owns my heart? (part 14)

30. července 2011 v 10:30 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Chvíli jsem čekala, co se bude dít a pak odešel i Radim. Zůstala jsem sama v pokoji s tou nejhorší myšlenkou- že Lucka všecko řekne svému taťkovi a mojí mamce. Naštěstí se ale nic nestalo a já myslím, že mamka o tom večeru nic neví. Ani Radimův taťka, protože mi ráno Radim řekl, že seděl s Luckou v kuchyni a promluvili si o tom. Lucka slíbila, že to nikomu neřekne, i když si myslím, že to za chvíli praskne. Seděla jsem v obýváku a přemýšlela jsem nad tím, co se mi honilo hlavou,. Z mého tranzu mě vytrhla sms od Lei. Jestli si s ní nepůjdu dát cígo do rohu. Kdyby něco, o půl sraz. Neměla jsem Lei jak odepsat, proto jsem se zvedla a šla jsem už dolů. Chvíli jsem na Leu čekala a abych to čekání zrátila, zapálila jsem si už jednu cigaretu. Když přišla Lea, řekla jsem jí všechno o Radimovi. Od začátku, protože o Radimovi jsem jí ještě neříkala. Byla v té době na táboře. Když jsem Lei dovyprávěla včerejší noc, nedalo jí to a musela smát, a tím rozesmála i mě.
Když jsem dokouřila a promluvila si o všem s Leou, šla jsem domů. Radim ležel v mojí posteli, měl puštěný nějaký film a u toho nejspíše usnul. Vypla jsem nejdřív film a pak notebook a nechala jsem ho v klidu spát. Lucka byla v kuchyni a něco si tam dělala na jídlo.
,,Luci?"
,,No?"
,,Víš, to co se stalo včera.."
,,Nic mi nemusíš vysvětlovat. Radim mi to nějak objasnil" přerušila mě.
,,Jen tě chci poprosit, abys nikomu nic neříkala"
,,O to se neboj" ujistila mě a zakousla se do rohlíku.
,,Díky" šeptla jsem a odešla jsem do obýváku.
Po chvíli se vzbudil i Radim, tak se mi hned zlepšila nálada. Ta šťastná chvilka ale skončila ve chvíli, kdy jeho taťka řekl, že za chvíli jedou domů.
,,Zase přijedem" ujistil mě.
,,no jo. Ale kdy?"
,,to netuším. Snad brzo. Kdyby něco, budu na netu, tak aspoň si nějak můžem psát"
Radim se snažil najít nějakou dobrou cestu k tomu, abych nebyla smutná, ale to, že si budeme jen psát a ne si povídat naživo, mi moc nepomáhalo.
O půl druhé odpoledne odjeli domů a já byla opět bez nálady, jako tehdy, když jsem si s ním týden nepsala. Mamka přišla k večeru z práce, byla utahaná a hned se šla umýt a pak si lehnout. Říkala, že jí bolí hlava, tak jsem jí nechtěla trápit otázkama, jestli neví, kdy její Radim přijede. Večer jsem se dívala na nějaký film na notebooku, ale samotnou mě to moc nebavilo. Nakonec jsem notebook vypnula a šla jsem spát.

Když jsem se další den přihlásila na facebook, byl Radim online. Netrvalo to ani minutu a začal mi psát.
Ahoj zlato :-*
Ahooj. Jak se máš?
V pohodě. Docela se doma nudím.... co ty?
Taky se dost nudím. Nevíš, kdy zas přijedete?
To netuším. S taťkou jsem se v čera o tom nebavil. Šel pak se známýma na pivo a přišel ve tři ráno. Ještě spí :D
Jo takhle :D
Psali jsme si ještě asi hodinu a něco a pak mě vyrušila mamka, abych šla snídat. Rozloučila jsem se s Radimem a šla jsem si dát rohlík se sýrem. Mamka si uvařila kávu a sedla si naproti mě. Když jsme dosnídaly, šla se mamka chystat do práce a já se šla převléct z pyžama. Mamka pak odešla a já byla sama doma s Adámkem. Nechala jsem ho ještě spát a šla jsem si dát cígo.
Seděla jsem venku na lavičce a v hlavě jsem měla jen jeho. Věděla jsem, že kdyby tu teď byl se mnou, už by jsme se smáli nesmyslným věcem. Nechtěla jsem o toho kluka přijít a proto jsem nechápala, proč nebydlí někde blíž. Tak abychom se mohli vídat častěji a ne jen tehdy, až se moje mamka a jeho taťka domluví. Nezáleželo to na nás, ale na nich. A to mi trochu vadilo.

Who owns my heart? (part 13)

30. července 2011 v 10:00 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
,,Ahoj, já jsem Radim a tohle je moje dcera Lucka a můj syn Radim" představil nás optimistický Radimův taťka. Nemohla jsem nic říct, všechna slova mi uvízla v krku a já se zmohla jen na úsměv. Lucka asi poznala, že se něco děje a přeměřila si mě pohledem.

Who owns my heart? (part 12)

29. července 2011 v 16:53 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Vystoupila jsem z tramvaje a rozhlédla jsem se po celé zastávce. Nebyl tam nikdo podobný Radimovi. Sedla jsem si na lavičku a zapálila jsem si cigaretu. Byly přesně dvě hodiny. Abych zkrátila čas, dala jsem si do uší sluchátka a pustila jsem si písničky. Když jsem se za chvíli podívala, uviděla jsem přicházet kluka. Měl na sobě bílou mikinu, kterou měl rozepnutou a černé volnější kalhoty. Byla jsem si na 100% jistá, že to je on. Srdce mi začalo bušit nečekanou rychlostí a já věděla, že to je láska na první pohled.
,,Čáu" řekl vesele a usmál se.
,,Ahoj" řekla jsem tiše.
,,Tak kam půjdem?" zeptal se.
,,To je jedno, třeba do centra" odpověděla jsem s úsměvem. Radim si z kapsy kalhot vytáhl krabku a z ní si vytzáhl cigaretu. Pak nabídl i mě.
,,V pohodě. Já mám svoje" usmála jsem se a sama jsem si zapálila. Šli jsme na zastávku a pak jsme společně čekali na tramvaj.
,,Tak jak se máš?"
,,V pohodě. Co ty?"
,,Taky v poho. Jsem myslel, že tu ani netrefím. Už jsem tu dlouho nebyl. Proto jsem přišel později" vysvětlil.
,,Tak to jsi mi měl napsat, že netrefíš. Počkala bych tě na vlakovém nádraží"
,,Zas tak špatně na tom nejsem" zasmál se. V tu chvíli přijela tramvajka. Nastoupili jsme do ní a sedli jsme si vedle sebe. Vnímala jsem jeho vůni a nenápadně jsem ho rentgenovala. Splňoval všechno, co má podle mě mít dokonalý kluk. Po chvíli mu nejpíš došlo, že se na něj pořád dívám a řekl:,,co je?"
Začala jsem se smát a on se začal smát taky. Vystoupili jsme na Elektře a šli jsme do centra. Povídali jsme si o všem možném. Ptal se mě, kde bydlím, jestli mám sourozence, na jakou chodím školu a podobně. Když s jeho výslechem skončil, začala jsem se ptát já. Dozvěděla jsem se, že Radim dělá zámečníka a že mu za měsíc bude 18 let. Taky jsem se dozvěděla, že má mladší sestru Lucku a bydlí ve Frýdku místku. Celou dobu jsme se o něčem bavili. O tom, jakou hudbu posloucháme, o filmech a o životě. Čas s Radimem uplynul strašně rychle a já už musela jet domů. Šli jsme společně na zastávku. Radim jel se mnou na náměstí a pak vystoupil. Vystoupila jsem s ním a pak jsem měla čekat na mojí tramvaj.
,,No já už půjdu, jinak mi ujede vlak" řekl s úsměvem.
,,Tak se měj" řekla jsem a obdařila jsem ho úsměvem.
,,DOufám, že zas půjdeme ven. Moc jsem si tenhle den užil" řekl a obajl mě. Myslela jsem, že radostí vyletím několik metrů do výšky. Pak to objetí skončilo, ale já u srdce cítila to hřejivé teplo. Když Radim odcházel, celou dobu jsem se na něj dívala a doufala jen v jedno: že ho zase uvidím!

Doma mě mamka zavolala do kuchyně. Už podle jejího hlasu jsem poznala, že mi chce říct něco velkého. Nějakou novinu.
,,Mám novinu" oznámila mi a já si všimla, že jí oči jen září.
,,Poslouchám" sedla jsem si naproti mamky a čekala, co z ní vypadne.
,,Před pár dny jsem si našla přítele. Seznámila jsem se s ním přes internet. Je to už delší dobu, ale já nechtěla nic uspěchat, proto ti to říkám až teď.."

U Radima.
Překvapilo mě, že byl můj taťka už doma. Seděl v obýváku a sledoval televizi. Když mě uviděl, řekl mi, ať se posadím, že se mnou chce mluvit.
,,Musím ti něco říct. Už delší dobu mám jednu přítelkyni. Seznámili jsme se přes internet, ale řekli jsme si, že to zatím nikomu nebudeme říkat, kdyby se něco třeba pokazilo. Jmenuje se Petra a bydlí v Hrabůvce. Má dceru a syna. Proto jsme se rozhodli, že vás s Luckou seznámíme s její rodinou. Jedeme k nim už tuto sobotu, tak si hlavně nic neplánuj"

U Katky.
,,mami, to je paráda! Moc ti to přeju" řekla jsem upřímně.
,,Přijedou už tuto sobotu, aby jste se seznámili. Radim, ten můj přítel, má dceru a syna. Chceme vás seznámit"
,,Tuto sobotu? Tak fajn.."
Čas plynul pomalu, s Radimem jsem si už týden nepsala a to se podepsalo na mé špatné náladě. Sobota se už blížila a já se trochu začínala těšit.
Když přišel ten osudný den, nachystala jsem se a společně s mamkou jsem čekala, kdy přijde její přítel. Po chvíli se rozezvonil zvonek a to byl pro nás signál, že máme jít dolů.
Když jsme otevřely vchodové dveře, uviděla jsem mamčiného přítele, mladší dceru a jeho syna. V tu chvíli jsem myslela, že to je jen sen a ne skutečnost. To přece nemůže být pravda...

Who owns my heart? (part 11)

27. července 2011 v 22:48 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Na tuhle novinu jsem si musela dát další cigáro. Ten kluk, který mě zachránil byl můj bývalý kamarád ze základky. V páté třídě se odstěhoval s rodiči do Olomouce a od té doby jsem o něm neslyšela. Ptala jsem se Lucy odkud ho zná a řekla, že je to její vzdálený bratránek. Jak je ten svět malý, to jsem zjistila právě teď. Mirek mi neustále psal do zpráv, jestli mu odpustím. Nereagovala jsem ani na jednu zpávu a mazala je. Ten kluk je pro mě minulostí.

Who owns my heart? (part 10)

27. července 2011 v 22:06 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Zpráva od Lee Malkin:
Hey ferově nechápu, co to tu na mě zkoušíš. Já ti nic neudělal. Nemůžu za to, že si nepamatuješ všechno, tak laskavě nevyužívej mě, že jsem ti něco udělal. Holka, to chce klid. Já možná jsem jiný než ostatní, ale na to musí každej přijít sám ,) . Že ti nemám nic psát? Klidně .) Malkin

Zírala jsem na obrazovku a s každým přečtzeným slovem ve mě narůstala zlost a nenávist k tomu klukovi. Raději jsem se odhlásila a šla jsem si udělat něco k jídlu. Mamka seděla v kuchyni nad hrnkem kafe a četla časopis.
,,Co ti je poslední dobou, Kači?" zeptala se mě, jak mě uviděla.
,,Ale nic. Měla jsem nějaké blbé období. Už je to oka" ujistila jsem ji a vzala jsem si jogurt.
,,Za chvíli musím odjet do práce, takže v lednici máš oběd a nechám ti tu i nějaké peníze"
,,Děkuji" usmála jsem se vděčně a zmizela jsem s jogurtem v pokoji. Zachumlala jsem se do postele a otevřela jsem si knížku a hned jsem se ponořila do děje...
Právě v tom nejlepším mě vyrušilo neustálé klepání na dveře. Naštvaně jsem odkopla peřinu a šla jsem se podívat, kdo mě vyrušil ve čtení. S trhnutím jsem otevřela dveře, ale když jsem se podívala na toho dotyčného, vytratily se mi všechny ty nadávky. Malkin stál za dveřmi a jak mě uviděl, energicky přišel ke mě a začal mě líbat.
,,Co.... co to děláš!" odtrhla jsem se od něj a nenávistně jse se na něj dívala.
,,Promiň... já... já tě miluju Kachén"
,,Ale já tebe ne! Myslela jsem si, že je ti jasné všechno z té zprávy, ale spletla jsem se"
,,Nechci abychom byli nepřátelé nadosmrti nepřátelé. Prosím, dej mi šanci"
Dívala jsem se do těch jeho očí a nedokázala jsem uhádnout, co se mu v té jeho hlavě děje.
,,Kdybych řekla, že jo, možná bych litovala. Dej mi čas. Ozvu se a řeknu ti, jak jsem se rozhodla" řekla jsem po delší chvilce a pak jsem zavřela dveře. V hlavě jsem měla neuvěřitelný zmatek. Nevěděla jsem, jestli mu dát šanci, nebo se na něj vykašlat. Po pravdě se mi po tom večeru hodně zalíbil, ale taky pěkně znechutil. Na tohle jsem si musela dát cigaretu. Využila jsem toh, že jsem doma sama a zakouřila jsem si z okna pokoje. Seděla jsem na parapetu, myšlenkama jsem byla u té noci a snažila jsem se vzpomenout, co se přesně stalo.
Zavřela jsem pevně oči a pořád jsem si říkala: mysli, mysli sakra..
Nevím, jak se mi to povedlo, ale najednou jsem se ocitla v myšlenkách u té noci.
,,Ještě se napij, ještě" pobízel mě Mirek a nabízel mi láhev vodky.
,,Já už nechci" bránila jsem se, ale jeho polibky mě dokázaly umlčet. Vzala jsem si láhev a začala jsem pít. Najednou se začalo všechno motat. Místnost, Mirek a viděla jsem rozostřeně.
,,Pojď si lehnout" nabídl mi a pomohl mi vstát. Když jsem se dostala na nohy, málem jsem sebou švihla na zem. Mirek mě položil na postel a začal na mě sahat. Nejdříve mě jen hladil po hlavě, ale pak začal sjíždět níž a já se bránila... okno...temno...
,,Hej necháš ji být?" zařval kdosi a já cítila, jak se psotel zatřásla, když z ní Mirek spadnul.
,,Co to kurva... " zaječel Mirek.
,,TY JSI ZNEUŽIL HOLKU, CO JE V BEZVĚDOMÍ? TO SI ŘÍKÁŠ FRAJER, TY HOVADO?"
,,Nezneužil" bránil se chabě mirek.
,,Stačí mi pohled na tu krev, srabe..."

Jako kdybych se probrala z tranzu. Měla jsem pocit, že tohle se vážně stalo. Ale kdo byl ten kluk, co mě zachránil? Odhodila jsem zbytek cigarety a zapálila jsem si další. Takže Mirek mě vážně zneužil, když jsem byla opilá. Ani jsem nechápala, jak jsem si na to dokázala vzpomenout, ale byla jsem ráda. Bylo mi trošku lépe, když jsem znala pravdu, ale teĎ mi v hlavě vrtala jen jedna věc: kdo je ten kluk, co mě zachránil.
Neviděla jsem ho, ale slyšela. Nevěděla jsem, že tam byl, ale cítila jsem ho. Dokouřila jsem cigaretu a pak jsem šla na facebook s tím cílem, že toho kluka nějak vyhledám.
Lucy byla online, takže jsem jí začala okamžitě psát. Když mi napsala, kdo byl ten kluk, nemohla jsem tomu uvěřit.

Who owns my heart? (part 9)

21. července 2011 v 13:49 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
,,Jsem doma!" zavolala mamka už ode dveří a pak jsem zaslechla, jak zavřela dveře. Ležela jsem na posteli, otočená ke stěně a přikrytá peřinou až k hlavě. Srdce mi bušilo neuvěřitelnou rychlostí a když jsem slyšela mamnčiny kroky, jak míří do pokoje, zavřela jsem oči a snažila se vypadat přesvědčivě. Mamka pár minut stála nad mou postelí, pak mě pohladila po vlasech a odešla. Když zavřela dveře od pokoje, odkryla jsem se a zadívala jsem se na strop.
Nevěděla jsem, co dál dělat. Vytáhla jsem si notebook a najela jsem na facebook. Lucy byla online, tak jsem klikla na zprávy a začala jsem jí psát doslova slohovku:

Příprava.

21. července 2011 v 0:12 | Lady |  ♀ I live..
V rozepsaných článcích už mám několik příběhů, ale ještě nejsou dopsány. Dopisuju Who owns my heart (part 9), takže nejspíš zítra už vám sem dám devátou část :) Poslední dobou mi nějak chybí inspirace, ale já tenhle blog vedu za účelem toho, abych se v psaní příběhů zlepšila. Nepotřebuju mít u příběhů milion komentářů, což nikdy mít nebudu. Prostě je to něco jako blog o příbězích.
:))

Omluva.

5. července 2011 v 19:54 | Lady |  ♀ I live..
Moc se omlouvám za mou neaktivitu. Důvodem bylo:
- málo inspirace
- nebyla nálada
... asi jen tyhle dva důvody.. a protože se toho od května dost stalo, začínám psát od znova úplně nové příběhy. Ty staré tu nechám, abych toho pak nelitovala :)

Enjoy it ♥