Who owns my heart? (part 12)

29. července 2011 v 16:53 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Vystoupila jsem z tramvaje a rozhlédla jsem se po celé zastávce. Nebyl tam nikdo podobný Radimovi. Sedla jsem si na lavičku a zapálila jsem si cigaretu. Byly přesně dvě hodiny. Abych zkrátila čas, dala jsem si do uší sluchátka a pustila jsem si písničky. Když jsem se za chvíli podívala, uviděla jsem přicházet kluka. Měl na sobě bílou mikinu, kterou měl rozepnutou a černé volnější kalhoty. Byla jsem si na 100% jistá, že to je on. Srdce mi začalo bušit nečekanou rychlostí a já věděla, že to je láska na první pohled.
,,Čáu" řekl vesele a usmál se.
,,Ahoj" řekla jsem tiše.
,,Tak kam půjdem?" zeptal se.
,,To je jedno, třeba do centra" odpověděla jsem s úsměvem. Radim si z kapsy kalhot vytáhl krabku a z ní si vytzáhl cigaretu. Pak nabídl i mě.
,,V pohodě. Já mám svoje" usmála jsem se a sama jsem si zapálila. Šli jsme na zastávku a pak jsme společně čekali na tramvaj.
,,Tak jak se máš?"
,,V pohodě. Co ty?"
,,Taky v poho. Jsem myslel, že tu ani netrefím. Už jsem tu dlouho nebyl. Proto jsem přišel později" vysvětlil.
,,Tak to jsi mi měl napsat, že netrefíš. Počkala bych tě na vlakovém nádraží"
,,Zas tak špatně na tom nejsem" zasmál se. V tu chvíli přijela tramvajka. Nastoupili jsme do ní a sedli jsme si vedle sebe. Vnímala jsem jeho vůni a nenápadně jsem ho rentgenovala. Splňoval všechno, co má podle mě mít dokonalý kluk. Po chvíli mu nejpíš došlo, že se na něj pořád dívám a řekl:,,co je?"
Začala jsem se smát a on se začal smát taky. Vystoupili jsme na Elektře a šli jsme do centra. Povídali jsme si o všem možném. Ptal se mě, kde bydlím, jestli mám sourozence, na jakou chodím školu a podobně. Když s jeho výslechem skončil, začala jsem se ptát já. Dozvěděla jsem se, že Radim dělá zámečníka a že mu za měsíc bude 18 let. Taky jsem se dozvěděla, že má mladší sestru Lucku a bydlí ve Frýdku místku. Celou dobu jsme se o něčem bavili. O tom, jakou hudbu posloucháme, o filmech a o životě. Čas s Radimem uplynul strašně rychle a já už musela jet domů. Šli jsme společně na zastávku. Radim jel se mnou na náměstí a pak vystoupil. Vystoupila jsem s ním a pak jsem měla čekat na mojí tramvaj.
,,No já už půjdu, jinak mi ujede vlak" řekl s úsměvem.
,,Tak se měj" řekla jsem a obdařila jsem ho úsměvem.
,,DOufám, že zas půjdeme ven. Moc jsem si tenhle den užil" řekl a obajl mě. Myslela jsem, že radostí vyletím několik metrů do výšky. Pak to objetí skončilo, ale já u srdce cítila to hřejivé teplo. Když Radim odcházel, celou dobu jsem se na něj dívala a doufala jen v jedno: že ho zase uvidím!

Doma mě mamka zavolala do kuchyně. Už podle jejího hlasu jsem poznala, že mi chce říct něco velkého. Nějakou novinu.
,,Mám novinu" oznámila mi a já si všimla, že jí oči jen září.
,,Poslouchám" sedla jsem si naproti mamky a čekala, co z ní vypadne.
,,Před pár dny jsem si našla přítele. Seznámila jsem se s ním přes internet. Je to už delší dobu, ale já nechtěla nic uspěchat, proto ti to říkám až teď.."

U Radima.
Překvapilo mě, že byl můj taťka už doma. Seděl v obýváku a sledoval televizi. Když mě uviděl, řekl mi, ať se posadím, že se mnou chce mluvit.
,,Musím ti něco říct. Už delší dobu mám jednu přítelkyni. Seznámili jsme se přes internet, ale řekli jsme si, že to zatím nikomu nebudeme říkat, kdyby se něco třeba pokazilo. Jmenuje se Petra a bydlí v Hrabůvce. Má dceru a syna. Proto jsme se rozhodli, že vás s Luckou seznámíme s její rodinou. Jedeme k nim už tuto sobotu, tak si hlavně nic neplánuj"

U Katky.
,,mami, to je paráda! Moc ti to přeju" řekla jsem upřímně.
,,Přijedou už tuto sobotu, aby jste se seznámili. Radim, ten můj přítel, má dceru a syna. Chceme vás seznámit"
,,Tuto sobotu? Tak fajn.."
Čas plynul pomalu, s Radimem jsem si už týden nepsala a to se podepsalo na mé špatné náladě. Sobota se už blížila a já se trochu začínala těšit.
Když přišel ten osudný den, nachystala jsem se a společně s mamkou jsem čekala, kdy přijde její přítel. Po chvíli se rozezvonil zvonek a to byl pro nás signál, že máme jít dolů.
Když jsme otevřely vchodové dveře, uviděla jsem mamčiného přítele, mladší dceru a jeho syna. V tu chvíli jsem myslela, že to je jen sen a ne skutečnost. To přece nemůže být pravda...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje příběhy??

ANO 72.1% (49)
NE 27.9% (19)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama