Srpen 2011

Just a dream-Angel

31. srpna 2011 v 20:16 | Lady |  JUST A DREAM
Stejně mi to nedalo. Nejsem ten typ, který hned maže sms. Klikla jsem na ni a dala jsem se do čtení.
Dekuji za krásný den :-*
Sama pro sebe jsem se usmála a pak jsem mobil odložila. Všimla jsem si, že je tu plno DVD, tak jsem popadla první, co mi přišlo pod ruku a zapla jsem ho. Byla to nějaká romantická komedie, ale já to měla jen jako zvukovou kulisu. Stále jsem měla v hlavě Johnnyho obličej. Jeho úsměv, oči, rty... nedokázala jsem se toho nádherného obrázku zbavit. Když film v osm skončil, šla jsem vypnout DVD. Jen, co jsem film dala zpátky na místo, někdo začal šíleně klepat. Šla jsem otevřít a pak jsem zůstala stát s překvapeným výrazem ve tváři.



ROZCESTNÍKY.

31. srpna 2011 v 18:45 | Lady |  ♀ I write
268712_246297805387008_245528532130602_1188023_4010211_n_large



Who owns my heart? (Part 24)

31. srpna 2011 v 9:00 | Lucy Depp ♥ |  WHO OWNS MY HEART?
Když jsem se probrala, uviděla jsem Radima, jak se nade mnou sklání a v očích má strach. Hlava mě trochu bolela, takže mi chvíli trvalo, než jsem se posadila. Radim mi musel utřít krev z obličeje, protože vedle něj ležel zakrvavený kapesník.
,,Zlato jsi v pořádku?" ptal se starostlivě.

Who owns my heart? (Part 23)

30. srpna 2011 v 22:44 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Spokojeně jsem kouřila cigaretu a ještě spokojeněji jsem vydechovala cigaretový kouř po boku Radima. Seděli jsme na louce a pořád jsme se měli o čem bavit. Říkala jsem mu o svých dvou nejlepších kamarádkách a řekl mi, že by je rád poznal.

Who owns my heart? (Part 22)

30. srpna 2011 v 21:03 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Radim píše- Zlato..? Jsi tu...?
Katka píše- Jojo jsem tu...
Radim píše- Chci se ti omluvit za to, jak jsem na tebe ráno vyjel...

Who owns my heart? (Part 21)

30. srpna 2011 v 0:03 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Udělala jsem si snídani, kterou jsem si vzala do pokoje, zapnula jsem si počítač, pustila jsem si písničky a začala jsem psát článek na blog. Sice mě trápil Radim, ale nechtěla jsem, ať to na mě pozná. Do 10 minut přišel a pak jsem ucítila jeho ruce na mých ramenou.

Who owns my heart? (part 20)

29. srpna 2011 v 20:00 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Takovým chvilkám říkám dokonalé. Objímala jsem jeho tělo, vdechovala jsem jeho vůni a poslouchala jeho tiché vzdechy. Popadl mě do náručí a přitiskl mě na stěnu. Svlékl mi triko a pak jsem si pohrávala se zipem u jeho kalhot. Bylo to jako z pohádky a já se té chvilky nemmohla ani nabažit. Když mu kalhoty sklouzly na zem, už jsem se prostě nemohla dočkat, jak se naše těla spojí v jedno...

who owns my heart? (part 19)

29. srpna 2011 v 13:36 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Moji šťastnou chvíli vyrušilo klepání na dveře. Vypla jsem hlasitou hudbu a šla jsem se podívat, kdo tam je. Myslela jsem, že je to soused, tak jsem otevřela.. ale spletla jsem se. Za dveřmi stál Mirek. Měl divné oči a páchl z něj alkohol.

Who owns my heart? (Part 18)

29. srpna 2011 v 13:12 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Neodvážila jsem se mu napsat, když byl na facebooku. Neodvážila jsem mu napsat smsku. Nebo jsem prostě jen nechtěla. Zase jsem se cítila jako tehdy. Jen jsem přežívala a snažila se nedívat na to, jak je online. Abych se nějak rozptýlila, napsala jsem mojí nejlepší kamarádce Lucy, aby za mnou přišla. Za půl hodiny jsem už slyšela klepat někoho na dveře.

Who owns my heart? (Part 17)

29. srpna 2011 v 0:23 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Probudila jsem se v objetí mého kluka a už od probuzení mi všechno připadalo strašně veselé a krásné. Radim se vzbudil pár minut po mě a usmál se.

Who owns my heart? (Part 16)

28. srpna 2011 v 23:59 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Opravdu jsem se nechtěla vrátit domů. Chtěla jsem být s Radimem celou noc venku. Povídat si s ním, smát se s ním a líbat se s ním. Doma to bylo takové neosobní. Ale tady jsme byli jen sami dva. Mohli jsme jít kamkoli. Byly dvě hodiny ráno a mě to připadalo, jako kdyby tohle byl magický čas. Když Radim na mých rukou uviděl husí kůži, nabízel mi jeho mikinu. Odmítala jsem, ale nakonec mi ji stejně přehodil přes ramena. Vděčně jsem se na něj usmála a zapálila jsem si další cigáro.

Who owns my heart? (Part 15)

28. srpna 2011 v 23:35 | Lady |  WHO OWNS MY HEART?
Seděla jsem na lavičce asi hodinu se sluchátkama v uších a s cigaretou. Můj nejlepší lék na myšlenky, kterých jsem měla v hlavě snad milion. Domů jsem se vracela jako zpráskaný pes. Byla jsem absolutně bez nálady, nebyla ve mě ani jiskřička naděje a měla jsem pocit, jako kdybych měla Radima vidět až za několik týdnů. Doma jsem chodila jako tělo bez duše. Prakticky jsem jen tak přežívala. Mělo mi být jasné, že se mě jednou mamka zeptá, co mi je.
,,Nic mi není. Akorát nemám teď nejlepší období" uhnula jsem pohledem a v rukou jsem svírala sklenici s pitím.
,,Poslyš. Víš, že se mi můžeš svěřit. Jsem přece tvoje mamka" snažila se najít cestu, jak mě přinutit k tomu, co mi doopravdy je, ale já opravdu neměla náladu vysvětlit jí situaci s Radimem. Rozhodla jsem se, že jí to řeknu, až když bude Radim se mnou.
,,Mami. Já ti to řeknu, až se na to připravím. Ale teď mě proísm nenuť říkat něco, co opravdu nechci" omluvně jsem se na ni usmála, dopila jsem pití a šla jsem do pokoje. Když jsem se přihlásila na facebook, nemohla jsem si nevšimnout zprávy od Radima. Nedočkavě jsem na ni klikla a už jsem se dala do čtení:
Ahoj zlato :-* . Právě jsem se dostal k netu, tak ti hned píšu.. mám pro tebe jednu zprávu, která tě zaručeně potěší :-* . Dneska mi taťka oznámil, že v pátek přijedeme a budeme u vás do neděle! Možná i déle :) Věř mi, že se už nemůžu dočkat, jak budu s tebou... strašně mi chybíš.. Radim.
Musím se přiznat, že po přečtení té zprávy se mi do očí nahrnuly slzy. Né slzy smutku, ale štěstí. Najednou jsem měla chuť do života a nálada se mi okamžitě zlepšila. Jak málo stačí ke štěstí... Musím přetrpět ještě 2 dny. 2dny a pak zase budu v jeho objetí...

,,Ahoj" usmál se na mě Radim, když vystoupil z auta. Po tváři se mi rozlil úsměv a tiše jsem mu odpověděla.
,,Radime, jdete nahoru?" zeptal se nás jeho taťka.
,,Ne. Já jdu ještě na cígo. Jdeš se mnou?"
Nemohla jsem odmítnout. Využila jsem příležitost a šla jsem s ním do rohu. Teprve, když jsme se ujistili, že jsme sami, začala jsem ho vášnivě líbat. Nebylo to kvůli jeho příjezdu.. udělala jsem to kvůli potřebě. Měla jsem šílenou potřebu a chuť dát mu polibek. Nemohla jsem se jeho rtů nabažit. Oplácel mi polibky a já v nich cítila tolik vášně a lásky. Když mě objal, u srdce mě nádherně zahřál pocit bezpečí a štěstí. Když jsme se od sebe oddálili, všimla jsem si šťastné jiskřičky v jeho očích. Byl úžasný. Během pěti minut mě dokázal udělat opravdu šťastnou. Zapálili jsme si cigaretu a povídali jsme si o všem možném. Říkal mi, co dělal doma, ptal se, co jsem dělala já. Pouštěla jsem svoje písničky a jeho zajímalo, odkdy poslouchám Tokio Hotel. Nevadilo mu to. Každý jsme vykouřili asi 4 cigarety a předtím, než jsme šli nahoru, jsme se znovu začali líbat. Nemohla jsem se dočkat, jak bude noc. Jak s ním budu ležet v mé posteli... Ruku v ruce jsme šli nahoru a rozhodli jsme se, že nic nebudeme skrývat. Řekneme to rodičům...

,,Tady jste" usmála se na nás mamka a objala Radima.,,Už jsme mysleli, že jste se někde ztratili" zažertovala.
,,Mami... chceme tobě a taťkovi něco říct.. "
,,Fajn. Tak pojďte do kuchyně" . Překvapilo mě, jak se mamka zachovala klidně. Neznervozněla. Měla jsem pocit, jako kdyby už něco tušila.
,,Já a Radim... my..."
,,Prostě spolu chodíme" doplnil mě, když poznal, že nemám slov. Musím říct, že rodiče to vůbec nepřekvapilo. Dokonce nám sami řekli, že si toho na nás všimli. Že se chováme k sobě jinak. Hezky, s láskou. Byla jsem ráda, že už je tahle chvilka za náma a že už odteď nemusím nic před mamkou tajit. Šla jsem s Radimem do pokoje a když jsem zavřela dveře, vzal mou tvář do svých dlaní a něžně mě políbil.
,,Jsi holka mých snů" zašeptal a znovu mě políbil. Tahle slova mě naprosto dojala. Nikdy v životě mi tohle žádný kluk neřekl a to byl důvod toho, že se mi oči zaplnily slzami. Opřela jsem si hlavu o jeho hruď a vnímala jsem jeho vůni. Někde v hloubi duše jsem cítila, že Radim je ten pravý...

Večer jsme se dívali na horor, ale moc jsme ho nevnímali. Asi za půl hodiny jsme vypli notebook a šli jsme dolů na cígo. Venku bylo příjemně teplo a já si všimla, že měsíc jde vidět celý. Byl tak blízko a zářivě svítil, až mě to naprosto ohromilo. Sedli jsme si na lavičku a sledovali jsme měsíc a hvězdy. Radim měl ruku kolem mého pasu a když jsme se na sebe podívali, začali jsme se vášnivě líbat. Byla jsem pyšná na to, jakého kluka jsem si našla. Objala jsem Radima kolem krku a přitáhla jsem si ho více k sobě.
Musím po pravdě říct, že tohle byl můj nejkrásnější zážitek s klukem, jakého jsem kdy potkala. Radim byl v mých očích dokonalý. Ale bála jsem se, jestli tenhle náš vztah vůbec vydrží....

I wanna fly... fly away.. (1.díl)

15. srpna 2011 v 0:56 | Lady |  I WANNA FLY...FLY AWAY
Ano. Přesně tohle si přeju. Odletět nebo klidně i odejít jinam. Hlavně opustit můj život a začít být novým člověkem. Udělat za vším tu nejtlustší čáru, která jde udělat a nemít žádné starosti. Lehce se to říká a těžko dělá. Uvědomuju si, že jsem nikdy nebyla tak... citlivá.. Pokaždé mě to, co mě zamrzelo, za pár dní přešlo. Jistě, pořád jsem nad tím uvažovala, ale nedávala jsem to tak najevo.. ne tak, jako teď. Prý to jde na mě až moc poznat, podle toho, co mi říkájí přátelé a hlavně moje nejlepší kamarádka. Nejhorší je, že já ani sama nevím, proč jsem taková. Plány... něco si naplánuju a polovinu z toho nedodržím a tím zklamu většinu lidí, kterým jsem něco slíbila. Tohle to odstartovalo. Neustálý stres, výčitky a pocit viny, která prostě nejde odehnat.
Vítejte v mém světě. Jmenuju se Annie a je mi 17 let. V září oslavím svých 18 let a doufám, že tehdy se můj život změní.. doufám...