Ta hvězda jsi TY!

28. září 2011 v 23:47 | Lady |  TA HVĚZDA JSI TY!
Sedím na balkoně s cigaretou v ruce a se sluchátkami v uších. Dnešní noc mám v plánu strávit celou tady, protože jsem dneska večer sama doma. Udělala jsem si popcorn a s notebookem jsem si sedla na balkon. Vedle sebe mám dvě krabičky cigaret a jeden zapalovač. Notebook jsem doteď neotevřela, protože jsem se zaposlouchala do textů písniček, které mě donutily přemýšlet.


Vlastně si nemám na co stěžovat. Mám pokojný život. S mamkou si rozumím jako s nejlepší kamarádkou. Taťku moc nevídám, protože má hodně práce a když už má nějaké to volno, tráví ho většinou na chatě. Ségra se v poslední době uklidnila a přestala do mě rýpat. Já jsem středoškolačka, která chodí do třetího ročníku a má se fajn.
Jsem sama, nemám kluka, jen pár přátel, kterým věřím a důvěřuji. Pak je tu ještě moje největší útěcha. Kočka Amy, kterou mám 3 roky a kterou neskutečně miluju.
Vlastně si nemám vůbec na co stěžovat... až na jednu věc. A tou je láska. Je mi čerstvých 18let a ještě nikdy jsem neměla nějaký dlouhý vztah. A taky zjišťuju, že už mi chybí ten pocit, kdy víte, že vás má někdo rád, že vás někdo miluje. Někdy si říkám, kdy ten pocit zažiju já...

Dokouřila jsem asi pátou cigaretu. Nedopalek jsem zašlápla cuklí a vyhodila ho z balkonu. Otevřela jsem svůj starší notebook a najela jsem na facebook. Přemýšlela jsem, co dneska všechno vůbec podniknu. Byt je volný a prázdný. Ve špajzce je pár flašek alkoholu a dost jídla. Po pár minutách jsem vypla notebook, vstala jsem a šla jsem do kuchyně. Byt byl tak tichý, až mě to dohánělo ke strachu. Abych na ten pocit, že tu někdo se mnou je nemyslela, a pustila jsem si písničky přímo z mobilu.
Sedla jsem si na židli a neubránila jsem se slzám. Tak moc mi chybí někdo, kdo mi řekne: Miluju tě. Kdo mě obejme a udělá mě šťastnou. Nechala jsem slzy téct volně po obličeji a spadnout je na límec od mého županu. Takhle hrozně jsem se necítila už dlouho...

Možná, že tu je někdo, kdo o mě stojí, ale otázka je: Stojím já vůbec o něj?.. ano, stěžuju si, že mě nikdo nechce. Na druhou stranu odmítám někoho, kdo mě miluje a chtěl by se mnou být. Najednou nevím, co si myslet, co mám cítit. Je to jen kamarád... hrozné... vím, že kdykolik slovo "kamarád" před ním řeknu, nedá to na sobě vědět, ale já vím, že ho to zraňuje.
Milujeme ty, kteří nás odmítají... Odmítáme ty, kteří nás milují...
Je to až strašidelné, jak je tahle věta pravdivá a tak reálná. Mám v sobě zmatek a nevím, co dělat. Navenek jsem ta veselá holka, která dělá blbosti, ale uvnitř pořád přemýšlím nad tím, co dělám a co nedělám dobře. Kvůli tomuhle usínám noc co noc se slzami na polštáři..
Zapálila jsem si další cigaretu a s džusem jsem usedla na studené kachličky na balkoně. Najednou je už půlnoc... obloha je nádherně černá, až okouzlující. Sedím na balkoně a pozoruju hvězdy. A když jsem našla tu, která se mi nejvíce líbila, spatřila jsem v ní tebe...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje příběhy??

ANO 72.1% (49)
NE 27.9% (19)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama