Elegantní v Paříži, divoká v New Yorku.(2)

25. listopadu 2011 v 16:48 | Lady |  VÍCEDÍLNÉ
Nemohla jsem se dočkat, až budu sedět v pohdlném sedadle v letadle a poletím směr Paříž s mým taťkou. Mamka sice měla výhrady k tomu, že nebudu stíhat školu, ale já ji ubezpečila, že to nějak zvládnu. Raději nad tím jen mávla rukou a dál se o to nestarala.
Netrpělivě jsem stepovala před domem s obrovským kufrem a vyhlížela jsem taxík. V hlavě mi probíhala otázka, jestli mě s tak obrovským kufrem pustí do letadla, protože je určitá hmotnost zavazadel. Konečně jsem zahlédla žluté auto s cedulkou Taxi. Na předním sedadle seděl můj taťka. Usmál se, vystoupil z auta a objal mě.


,,Čekáš dlouho?" zeptal se mě a vzal můj kufr, který předal řidiči.
,,Ne. Asi jen 5minut" řekla jsem a nasedla jsem si dozadu. Auto se rozjelo po mokré silnici a už jsme jeli směr letiště. Letadlo nám jelo až za hodinu, takže jsme dali naše zavazadla na odbavení a šli jsme si dát něco k jídlu. Taťka si dal, jako obvykle, černou kávu a já horkou čokoládu a k tomu loupák. Byla to taková dražší snídaně.
,,Těšíš se?" zeptal se mě a napil se kávy.
,,Tati, to je slabé slovo. Nemůžu se dočkat. Kde všude se tam budu fotit?"
,,Před Eiffelovkou, u Vítězného oblouku, ve městě, v zahradách... všude možně. Taky za to dostaneš dost slušně zaplaceno" podotkl.
,,Vážně?" zbystřila jsem, protože peníze by se mi dost hodily.
,,ANo. Ubytování budeme mít v Best western premier Louvre Saint-Honoré. Je to luxusní hotel, který je blízko u Louvru"
,,Paráda" opřela jsem se o opěradlo židle a představovala jsem si samu sebe v Paříži. Hodina čekání utekla rychle, takže jsme zaplatili naši snídani a šli jsme ven, kde už stálo letadlo. Při vstupu jsem si vzala pár časopisů a podle letenky jsem hledala místa. Letěli jsme první třídou, takže jsem se nestačila divit, jak luxusní to letadlo doopravdy je. Sedla jsem si k tomu malému okénku a těšila jsem se jako malé dítě, až letadlo vystoupá do oblak. Taťka celý let strávil díváním se do papírů a se svraštělým obočím kontroloval jakési udáje. Já byla celá unešená z výhledu.
Byl to zvláštní pocit vystoupit v Paříži. Nikdy jsem se francouzsky neučila, takže jsem netušila, jak se tu dorozumím. Snad budou umět anglicky.

Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti moje příběhy??

ANO 72.1% (49)
NE 27.9% (19)

Komentáře

1 LebenSphase LebenSphase | Web | 21. ledna 2012 v 23:37 | Reagovat

paradička rozhodně piš dal je to úžasný =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama